vítejte na těchto stránkách
Hledáte netradiční dárek pro své blízké ? Nebo jen chcete najít vhodnou dekoraci pro Váš domov?
Potom jste tu správně! Na těchto stránkách najdete bohatý výběr výrobků, které se mohou stát vhodným a milým dárkem nebo jen dekorací Vašeho domova.
Můžete si vybrat z dekorací do dětského pokoje, fotorámečků, magnetů i výrobky z vašich fotografii.
Den matek
9. 2. 2015
Myšlenka mezinárodních a pravidelných oslav tohoto svátku vznikla roku 1907 na počest Anny Reeves Jarvisové, která bojovala za práva matek. O pět let později vyhlásil tehdejší prezident USA Woodrow Wilson první oficiální oslavu Dne matek, konající se druhou květnovou neděli.
V Česku se slaví podle amerického vzoru rovněž druhou květnovou neděli. V Československu se začal slavit tento svátek v roce 1923. Jeho propagátorkou byla Alice Masaryková. Po druhé světové válce byl postupně zatlačován do pozadí oslavami Mezinárodního dne žen (slaveného vždy 8. března), ale i přesto se dál v některých rodinách připomínal. Po roce 1989 se opět začal slavit veřejně. MDŽ se ale zachovává také, podobně, jako v jiných zemích. V některých zemích se oba svátky sloučily.
vánoce
9. 2. 2015
Období adventu určují 4 adventní neděle. O těchto nedělích je zvykem zapalovat svíčky na adventním věnci.
O první adventní neděli, která se často označuje také jako železná, zapalujeme na adventním věnci první ze svíček.Druhou adventní neděli, o týden později, tedy na bronzovou neděli zapálíme už dvě svíčky .Třetí neděli - stříbrnou , zapálíme třetí svíčku na věnci. Čtvrtá svíce se zapaluje na zlatou neděli, kdy už hoří všechny svíčky na věnciO adventu se rovněž začíná s tradičním pečením vánočního cukroví, nakupováním dárků .
tradice:
vánoční stromek
První český vánoční stromek spatřil světlo světa v roce 1812. A byl to Jan Karel Leibich, ředitel Stavovského divadla, který jej na libeňském zámečku postavil pro své přátele. Do českých rodin se však tento zvyk dostal teprve o několik desetiletí později. Stromečky byly v té době zdobené papírovými ozdobami, perníčky a ovocem.
krájení jablka
Objevíte-li v jablku jádřinec ve tvaru hvězdičky, pak se můžete těšit na zdraví a štěstí. Pokud najdete jádřinec ve tvaru křížku, ohlašuje to příchod nemoci smrti.
zlaté prasátko
vycházející ze štědrovečerního přísného půstu a určená především dětem. Zlaté prasátko se ukáže každému, kdo půst dodržel a jeho úkaz je za to odměnou
lití olova
z tajemných tvarů ztuhlého olova můžete vyčíst věštbu, jež Vám řekne, co Vás čeká a jaký bude následující rok.
házení střevícem
Dívka se postaví, zády ke dveřím a přes rameno, či přes hlavu hodí jejich směrem střevíček. Pokud střevíc dopadne tak, že ukazuje špičkou ke dveřím, dívka se provdá a odejde z domova. V opačném případě, když špička střevíčku neukazuje ke dveřím, zůstane doma.
rybí šupiny
Rybí šupiny by podle tradice měli přinášet peníze a hojnost. Rybí šupina, nalezená po štědrovečerní večeři pod talířem, všem říká o hojnosti do dalšího roku.
pouštění lodiček
by mělo ukázat, koho čeká dlouhý a šťastný život, či kdo vycestuje daleko od svého domova. Udělejte si také lodičky ze skořápek ořechů
Velikonoce
9. 2. 2015
Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanů a podle jejich pojetí se váží k ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Svůj původ mají s největší pravděpodobností v pohanských tradicích a oslavách jara, ačkoli si jejich počátky mnohé společnosti vykládají různě.
Podle katolické tradice jsou Velikonoce vyvrcholením 40denního postního období. Jejich termín je pohyblivý a určuje se podle prvního jarního úplňku, jelikož slunce a měsíc měly od pradávna rozhodující vliv na určování času.
Velikonoce připadají na první neděli po jarním úplňku po rovnodennosti. Mohou tedy proběhnout kdykoli mezi 22. březnem a 25. dubnem.
Také jednotlivé dny pašijového (svatého) týdne mají svá pojmenování.
Zatímco na Modré pondělí bylo v minulosti zvykem neuklízet,o Žlutém úterý se muselo výhradně uklízet. Na Škaredou středu, kdy Jidáš zradil Ježíše, pálili kněží snítky kočiček, které byly posvěceny předcházejícího roku na Květnou neděli. Lidé by se ten den neměli mračit, aby jim to nezůstalo po zbytek roku.
Zelený čtvrtek je spojován s Kristovou poslední večeří. Jelikož se tento den traduje, že zvony odletěly do Říma, jejich zvuk na vesnicích nahradily hrkačky, jimiž obvykle malí chlapci zaháněli Jidáše. Na Zelený čtvrtek by se měly jíst pouze zelené pokrmy.
Velký pátek připomíná ukřižování Krista a ten den by se měl držet největší půst. Bílá sobota se nese v duchu příprav na slavnost Vzkříšení a Boží hod velikonoční přináší velké hodování po dnech hladovění. Tradičními velikonočními pokrmy jsou jidáše, mazance a velikonoční beránci.
Původ sahá daleko za křesťanství.
Všechny výklady Velikonoc spojuje společné téma smrti a zrodu nového života, v jejich původu se však názory rozcházejí. Jejich počátky však s největší pravděpodobností sahají do pohanských dob, kdy lidé oslavovali příchod jara a plodnosti, což při tehdejším způsobu obživy znamenalo klíčovou životní otázku. Plodnost a nový život symbolizují vajíčka.
Ať už se jedná o jakékoli pojetí Velikonoc, vždy jsou spojené s vítáním jara.